Co do podnebí patří naše jihozápadní pohoří Šumava středoevropskému středohorskému typu. Průměrné roční teploty se pohybují mezi třemi a osmi stupni nad nulou. První mrazy se objevují v září a končí v květnu. A když napadne sníh a je navíc takzvaná inverze, znamená to, že v polohách kolem 1000 nadmořských metrů je tepleji a jasněji než v nížině. Proto jsem se z mrazivých a mlhavých středních Čech vydal do okolí Filipovy Huti. A bez lyží – jen tak chodit a dívat se…

Zdeněk Lebl, Filipova Huť

Začalo to sklem a dřívím

Šumavské pláně kolem Filipovy Huti patří k nejklidnějším koutům naší země

Jednu z nejvýše položených šumavských osad (1093 m n. m.), v údolí Filipohuťského potoka na horských loukách mezi lesy ve slatinné oblasti Plání, založili kolem sklářské huti na duté sklo patřící od roku 1785 Franzi Denkovi a Franzi Weberovi z Horních Hrádků (Schlösselwaldu). Jméno osada dostala po tehdejším majiteli prášilského panství Filipu Kinském.

Po dokončení Vchynicko-tetovského kanálu v roce 1800 bylo v osadě postaveno 17 domků pro rodiny dřevorubců. Sklárna zanikla v roce 1820 a přišlo dřevařství. V roce 1930 ve Filipově Huti žilo 12 Čechů, a 488 Němců, kteří byli po 2. světové válce vysídleni.

Filipova Huť, dnes část obce Modrava, nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na druhou nejvyšší šumavskou horu – 1453 vysoký Roklan, jemuž se přezdívá Prsy Matky Boží. Odtud se taky rozbíhá rozsáhlá síť turistických i běžkařských tras. Přímo v obci se můžeme napojit na běžecké tratě směrem Kvilda, Modrava, Březník, Poledník…

Památky jsou i na horách

Kulturní památkou obce byla vyhlášena venkovská usedlost čp. 16, která má pozoruhodný a u nás už málokde dochovaný zvýšený nájezd do stodoly. Naštěstí se dochovalo pár rázovitých stavení se zachovalými původními stavebními prvky. V osadě stávala čtvercová kaple, tu ale v 60. letech zbořili. Svítá jí však naděje, neboť se připravuje její obnova.

Foto: Wikipedia