Netradičním lákadlem pro návštěvníky Muzea Šumavy v Kašperských Horách se stala živá zmije s mláďaty. Umístil ji sem zoolog muzea Ivan Lukeš, který zároveň provozuje záchrannou stanici pro zraněná volně žijící zvířata. Po několika týdenním pobytu v teráriu čeká ale zmiji i její potomky návrat do volné přírody.
Zmije obecná je užitečný živočich.
Umístit živou zmiji s mláďaty do terária nebylo jednoduché. „ Přineslo to téměř vzpouru v muzeu, dozor odmítal chodit do místnosti, kde bylo terárium. Uklízečky tam nechtěly uklízet,“ říká Ivan Lukeš. Po několika dnech se ale vše zklidnilo a personál muzea bral neobvyklý exponát jako samozřejmost. Zájem pak už budil především u veřejnosti, zejména dětem nabízel důležité poučení o užitečném živočichu, kolem něhož se ale šíří hodně neopodstatněných pověr. Například, že by sám útočil na člověka, nebo se dokonce za ním pustil. Už pohled do terária napovídal o tom, že zmije je prospěšná především tím, že loví drobné hlodavce, zejména hraboše. Nažraná zmije, která najednou spořádá myš, vydrží nejíst dva až tři týdny, záleží na teplu. V létě rychleji tráví. Loví především v noci, je noční živočich. V noci také lépe vidí, podobně jako kočka. Mláďata zmije loví už 14 dní po narození, jak nám prozradil Ivan Lukeš. Háďata se v teráriu živila vedle myšat také cvrčky.
V kompostu se jí líbí
„ Zmije je zákonem chráněná, přesto na ni lidé berou nejčastěji krumpáč nebo lopatu,“ dodává Ivan Lukeš. Ročně odchytí 10 až 15 zmijí s kterými by to asi dobře nedopadlo. I zmije do muzea se dostala tak, že mu volal chalupář, co s ní. To je tedy ten lepší případ, kdy lidé zavolají. „ Když nechcete mít na zahradě zmiji, tak dělejte kompost někde stranou,“ radí zoolog lidem. Nám pak k tomu dodává, že v kompostu se vytváří teplota 25 až 30 stupňů Celsia, což plazům vyhovuje. Často sem proto například klade vejce užovka. Zmije ne, ta rodí živá mláďata. Hadi v kompostu také rádi žijí, protože si zde doplňují teplo. Jinak většinou pobývají v norách po hlodavcích, nebo jsou schouleni pod kameny. „ Žádný had neumí hrabat,“ upozorňuje náš hostitel na omyl, že by si zmije sama vyhrabávala nory.
Ivan Lukeš provozuje záchrannou stanici pro volně žijící zvířata.
Vyskytuje se jeden druh
„Existuje jen zmije obecná, žádný jiný poddruh,“ připomíná zoolog další omyl spojený s tímto plazem. Jen se objevují její barevné varianty. Zpravidla se uvádí, že čím vyšší poloha, jako je tomu na Šumavě, tak je černější. Zmije rodí jednou do roka maximálně 20 mláďat. Do dospělosti dorostou během dvou až tří let. Zmije v muzejním teráriu porodila 13 mláďat, jak si mnozí návštěvníci se zájmem spočítali. Náš hostitel také vyvrací časté fámy, že by zmije byly některý rok přemnožené. K jejich většímu výskytu dochází zpravidla tím, že se udělá najednou teplo a zmije naráz vylezou. Ještě k jednomu omylu se Ivan Lukeš vrací, a to k velikosti zmijí. Tento plaz dorůstá velikosti 60 až 70 cm. „ Když má 80 cm, tak to už je hodně velká vyjímka,“ dodává. Zmije v muzeu měřila 60 cm, což je cenný údaj, který se od Ivana Lukeše ještě dozvídáme. Děkujeme našemu hostiteli i za to. Přestože vyvrátil mnohé omyly spojené se životem zmije, asi málokterý z návštěvníků by se i po jeho výkladu odvážil sám změřit její délku.
Vít Smrčka
Foto archiv