Ředitelství vodních cest ČR buduje moderní vodní cesty v Čechách a na Moravě již od roku 1902, kdy bylo založeno ve Vídni. Od roku 1918 působilo samostatně v Praze. Kontinuita byla přerušena pouze mezi léty 1948 a 1998.

Od roku 2017 je splavněno nových 33 km vodní cesty pro rekreační plavbu z Týna nad Vltavou do Českých Budějovic. Pro menší lodě do hmotnosti 3,5 tuny lze doplout z Mělníka a Prahy až do Českých Budějovic, větší lodě zatím omezují přehradní hráze Slapy a Orlík.

Nedávná minulost na Vltavě

Během 10 let Ředitelství vodních cest ČR vybudovalo u stávajících jezů 4 nové plavební komory (Hněvkovice, Hněvkovice – přehrada, Hluboká nad Vltavou a České Vrbné) rozměrů 45 m délky a 6 m šířky, dva nové veřejné přístavy České Vrbné a Hluboká nad Vltavou a řadu přístavišť.

Veřejný přístav Hluboká nad Vltavou představuje nejkrásnější český přístav, kde s lodí kotvíte přímo pod zámkem. V přístavu Ředitelství vodních cest nabízí dlouhodobé i krátkodobé stání až pro 73 lodí. Každé místo má k dispozici přípojky elektrické energie a vody, v přístavu je skluz pro bezpečné spouštění lodí, zázemí přístavu s toaletami a sprchami. Nově od letošního roku je v provozu ekologické odčerpávání odpadních vod z lodí.  Pro rok 2021 se připravuje také tankovací stanice pohonných hmot.

Elektrickou energii i vodu v tomto a v dalších 21 přístavech a přístavištích na Vltavě, Labi a Baťově kanále lze čerpat pomocí Přístavní karty. Více se o ní lze dočíst a získat další potřebné provozní informace na webu pristavnikarta.rvccr.cz. kde ji lze i pohodlně dobíjet.

Současné změny na řece

Vltavská vodní cesta z Mělníka do Prahy v délce 60 km prochází komplexní modernizací a zvýšením parametrů, které Ředitelství vodních cest ČR realizuje z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury i Nástroje pro propojení Evropy CEF. Zvyšují se podjezdné výšky pod mosty ze 4,5 m na 7,0 m, aby mohly bezpečně proplouvat i vysoké osobní lodě s více palubami a nákladní lodě s kontejnery s objemným nákladem. Osobní lodě z Německa tak nebudou muset končit svou pouť v Mělníku. Na památkově chráněné velké plavební komoře zdymadla Hořín proto probíhá rekonstrukce, kdy se nejen rozšiřují vrata z 11 na 12 m, ale původní kamenem obložený most byl rozebrán a nahrazuje jej zdvižný most, který se bude pro průjezd vysokých lodí zvedat až o 4 m. Pro zachování původního vzhledu bude obložen původním kamenem a malebné panorama soutoku z mělnického zámku tak nebude narušeno. Kromě toho se vyměňuje dalších sedm mostů na plavebním kanále do Vraňan, z nichž další dva silniční a jeden železniční budou také zdvižné, centrálně ovládané z až devět km vzdáleného centrálního velínu v Hoříně. První vysoké lodě na kanál vyplují v dubnu roku 2021. Další tři mosty se zvyšují v Praze na kanále mezi Trójou a Podbabou.

Zvýší se ponor lodí

Zvyšuje se rovněž přípustný ponor lodí z 1,80 m na 2,20 m, kdy dodatečných 40 cm ponoru u nákladních lodí znamená až o 30 % více naloženého nákladu. V letech 2019 a 2020 se na řadě míst podvodními bagry prohlubovala plavební dráha a v letech 2021 a 2022 bude prohloubení dokončeno na plavebním kanále z Vraňan do Hořína. V neposlední řadě plavební komora Praha – Štvanice se v červnu 2020 dočkala čekacích stání v rejdách v dolní i horní vodě, kdy lodě už nebudou muset vyčkávat na proplavení na motorech na řece, ale budou pohodlně vyvázané u břehu.

Budoucnost plavby

Velkým limitem Vltavské vodní cesty je nedostatek míst pro zastavení rekreačních lodí během svého putování po řece. V roce 2020 začne ŘVC ČR budovat veřejné přístaviště v Davli a další obce budou následovat (např. Štěchovice, Kamýk, Klecánky, Zdiby atd.)

Pro rekreační plavbu na jih od Prahy je velkou překážkou přehradní hráz Slapy, přes níž jsou převáženy lodě do hmotnosti 3,5 tuny na vleku za traktorem. Ředitelství vodních cest ČR připravuje k realizaci kolem roku 2025 lodní zdvihadlo s vanou délky 45 m, kterou bude přes hráz dopravováno několik lodí zároveň, navíc bezpečně na vodní hladině. Spád až 55 m překonají během necelé hodiny nejen pomocí šikmého zdvihadla na levém břehu, ale také krátkého tunelu a vyrovnávací plavební komory. Její základy byly postaveny již před 65 lety během stavby přehrady. Povodí Vltavy, státní podnik, rovněž dokončí lodní zdvihadlo na Orlíku.

Jan Bukovský

Víte, že:

• již 700 let máme splavnou Vltavu pro vodní dopravu?
• roku 1316 král Jan Lucemburský udělil Starému Městu pražskému privilegium předkupního práva na dřevo dopravené po Vltavě?
• roku 1366 Karel IV stanovil minimální šířku propustí vltavských jezů na 20 loktů (necelých 12 metrů), která platí dodnes?
• roku 1726 byla vybudována první plavební komora v Čechách na Vltavě u Županovic pod Kamýkem? Její stavební část se zachovala dodnes a je zaplavena nádrží přehrady Slapy.
• roku 1822 byl vybudován první pražský přístav v Karlíně a dnes jeho existenci připomíná jen název ulice Pobřežní?
• roku 1898 bylo dokončeno první zdymadlo Roztoky / Klecany, které je po modernizacích stále v provozu, neboť už v 19. století naši předci zjistili, že bez jezů a plavebních komor nelze díky suchým létům zajistit plavbu po celý rok?
• do roku 1905 byla vybudována další 4 zdymadla a Vltava byla souvisle splavněna z Mělníka do Prahy?

Víte, že:

• dnes je Vltava splavná v délce 237 km z Mělníka do Českých Budějovic, z toho
  • 91 km z Mělníka po přehradu Slapy pro velké nákladní i osobní lodě,
  • 146 km od přehrady Slapy do Českých Budějovic pro rekreační plavbu.

Na cestě je 18 zdymadel a přehradních hrází.