Rozhovor s Martinem Draxlerem, radním Středočeského kraje: Významnou roli by měla mít v cestovním ruchu Středočeského kraje vodní turistika. Stále to ale není ono, čísla jsou mnohem nižší než například pro jižní Moravu. V čem je problém?

Řekl bych, že přestože územím kraje protékají dvě největší české řeky, byl až donedávna fenomén vodní turistiky podceňován. Tento dluh se nyní pokoušíme splatit, protože si dobře uvědomujeme výjimečnost kraje a obrovský rozvojový potenciál našich řek pro cestovní ruch.

Největším problémem na našich vodních cestách je naprosto nedostatečná infrastruktura, tedy přístavy, kotviště, vývaziště, parkovišť pro auta, místa pro opravy, spouštění lodí na vodu i jejich zazimování. Zdaleka největším problémem je ale nedostatek míst pro čerpání pohonných hmot a fekálních vod z plavidel. Máme sice k dispozici studie, v nichž jsou navrhována místa pro vybudování takovéto infrastruktury, narážíme ale na nedostatek financí a složitost procesu získávání potřebných povolení pro realizaci staveb. V řadě případů vázne i komunikace s majiteli pozemků. I přes tyto potíže se snažíme najít možnosti řešení a maximálně využít potenciál vodních cest na území kraje. K tomu nám pomáhá pracovní skupina pro rozvoj rekreační plavby ve Středočeském kraji, kterou kraj ustanovil na svém Odboru dopravy. Na podporu vodní turistiky jsme také loni vyhlásili Středočeský Fond rozvoje doprovodné infrastruktury, z kterého mohli zájemci čerpat prostředky například na budování vývazišť. Tento Fond by měl být vypsán letos.

Kde vidíte pro turistiku hlavní přednosti vodních toků ve Středočeském kraji?

Asi největší devizou středočeských vodních cest je jejich rozmanitost. Každá naše řeka má něco, co z ní dělá jedinečnou a krásnou. Vltava nabízí ze své hladiny pohled na nádherné skalnaté břehy a Labe zase protéká širokou krajinou Polabí. Najdete zde nejen technické památky se vztahem k vodě, jako jsou historické plavební komory a vodní elektrárny, ale i spoustu dalších zajímavostí – hrady, zámky, hlásky, města a městečka na březích. Nerad bych opomněl i přírodní zajímavosti v okolí našich toků.

Jak by měla podle vašich představ výhledově vypadat vodní turistika ve středních Čechách, například do deseti let?

Jsem přesvědčen, že v horizontu několika let se situace na našich vodních cestách výrazně zlepší. Díky pokročilé infrastruktuře bude prostředí kolem řek uživatelsky vstřícnější.

S ohledem na ochranu životního prostředí a bezpečnost rekreační plavby, vznikne síť servisních míst a míst pro parkování rekreačních lodí, přístavišť.

Osobně se těším na projekt lodního výtahu na Slapské přehradě. Ten, nejenže pomůže k plnohodnotnému splavnění Vltavy do Českých Budějovic, ale bude to bezpochyby i zajímavá turistická atrakce.

Doprava po vodě je sama o sobě ekologická, ale mohla by být ještě více. V zahraničí nastupuje i na vodu elektromobilita. Počítáte s ní i na Vltavě?

Trendy v zahraničí samozřejmě sledujeme, myslím že elektromobilita na vodě je s ohledem na ochranu ovzduší velmi přínosná. Dokonce si myslím, že půjde o přirozený vývoj, kdy budou vodní plavidla následovat vývoj těch suchozemských. Rozmach elektromobility je ale podmíněn potřebnou infrastrukturou.

Vím, že někteří provozovatelé osobních lodí si s myšlenkou o čistě elektrických lodích pohrávají. Až se podaří odstranit technické a technologické překážky spojené s elektropohonem, určitě budeme na našich řekách a přehradách potkávat lodě s čistě elektrickým pohonem.

Existuje Memorandum o rozvoji turistického ruchu na vodních cestách ve Středočeském kraji. Jak se daří naplňovat jeho záměr?

Cílem Memoranda mezi Jihočeským a Středočeským krajem je podpora a urychlení investic do vltavské vodní cesty. Mimo jiné jde o prohloubení plavební dráhy pod plavební komorou Kořensko, realizace základní sítě rekreačních přístavů, včetně servisních center, a také výstavbu velkých lodních zdvihadel na přehradách Orlík a Slapy. A že nejde jen o plané sliby, dokládá třeba dění na vodním díle Orlík. Tam byla už letos na jaře dokončena stavební část modernizace výtahu, který slouží k přepravě sportovních a turistických lodí, díky čemuž mohla být už na začátku května zahájena plavební sezona. Toto lodní zdvihadlo bylo v minulých letech při nedostatečné vodní hladině často mimo provoz. Podobně přerušovaná plavba byla i pod vodním dílem Kořensko. Povodí Vltavy letos dokončilo prohrábku dna, která umožní plavbu po výrazně delší dobu.

Vítají obce vodní turistiku?

Obce na březích našich řek ve velké míře rozvoj rekreační plavby podporují, a my samozřejmě hledáme cesty, jak menším obcím pomoci s realizací vývazišť, nejen “morálně“, ale i finančně. Už jsem se zmiňoval o Fondu doprovodné infrastruktury, ale hledáme i další možnosti, jak přispět na větší investice. Každá taková infrastrukturní stavba přinese větší počet návštěvníků i místním podnikatelům, proto jsou naše kroky ze strany místních samospráv vnímány pozitivně.

Vít Smrčka