Povltavsko.cz

Na tento příběh jsem narazil při cestách za historií Šumavy. Je to příběh jedné reálné letecké havárie, šumavského listonoše a dopisu.

Místo velkých chrámů a paláců stavěl Jakub Krčín především rybníky. Praktické, užitečné a stále sloužící. O životě a díle této významné osobnosti renesanční doby vydal nedávno zajímavou knihu historik Jaroslav Čechura s podtitulem „ Architekt jihočeských rybníků.“

Vydejme se na Kašperk za strhujícími výhledy ze středověkého hradu na oblast centrální Šumavy! Nejvýše položený královský hrad u nás, jenž byl založen králem Karlem IV., je vhodným tipem pro výlet s celou rodinou.

Hrad Český Šternberk se řadí k nejstarším hradům v Čechách. Dodnes je v držení rodu Sternbergů, který ho v roce 1241 založil. S jeho členy se zde můžete i potkat. O to je návštěva zajímavější.

Netradičním lákadlem pro návštěvníky Muzea Šumavy v Kašperských Horách se stala živá zmije s mláďaty. Umístil ji sem zoolog muzea Ivan Lukeš, který zároveň provozuje záchrannou stanici pro zraněná volně žijící zvířata.  Po několika týdenním pobytu v teráriu čeká ale zmiji i její potomky návrat do volné přírody.

Historie stále nabízí nová překvapení. Platí to i o životě a díle Čeňka Habarta, jednoho z nejvýznamnějších českých vlastivědných pracovníků na konci 19. a v první polovině 20. století.  A také o účasti jižních a středních Čech na Národopisné výstavě českoslovanské v roce 1895.

Vyrobit pěkné rukodělné dílo je umění, ale prodat ho je také kumšt. Teprve, když si hezký džbánek od hrnčíře, formu od perníkáře, košík od košíkáře, nebo dřevěnou hračku, či dečku z modrotisku někdo koupí, naplňuje se smysl práce řemeslníka. Tak to bylo po staletí a je tomu tak i dnes. Podívejme se proto jak se řemeslné […]

Vyrobit sud, to je umění. Vyžaduje znalosti, speciální dovednosti a řemeslné zkušenosti předávané z jedné generace bednářů na další. Poznáme to při návštěvě bednářské dílny. Taková se nachází v areálu Plzeňského Prazdroje v Plzni.

Vory se alespoň na chvíli vrátily na Vltavu. Dokonce nejen na ni, ale také na Labe. Opět se po několik dní dřevo vázalo dřevem, klády spojené do tabulí vytvářely vory a ty spojené do jednoho celku vytvořily pramen. Tak tomu bylo na Vltavě a jejích přítocích po staletí od hlubokého středověku.

Tak nazvali Jílovsko arabští cestovatelé Al-Mas-Údí a Ibrahim-Ibn-Jakúb v polovině 10. století. Prvními zlatokopy tu ovšem byli ve 3. – 1. století n. l. bójští Keltové, kteří zlato rýžovali z náplavů potoků a řek. Jílovsko je nejvýznamnějším zlatým územím v dějinách dolování tohoto drahého kovu u nás.